4 způsoby vytápění elektrických ohřívačů

4 způsoby vytápění elektrických ohřívačů

1. Odporové vytápění

Využití Jouleova jevu proudu k přeměně elektrické energie na tepelnou energii k ohřevu předmětů. Obvykle se dělí na přímý odporový ohřev a nepřímý odporový ohřev. Napájecí napětí prvně jmenovaného je přímo přivedeno na vyhřívaný předmět, a když jím protéká proud, vyhřívaný předmět sám (např. elektrický topný a žehlicí stroj) bude generovat teplo. Předmět, který lze přímo ohřívat odporem, musí být vodič, ale musí mít vysoký elektrický odpor. Vzhledem k teplu generovanému samotným vytápěným objektem patří k vnitřnímu vytápění a má vysokou tepelnou účinnost.

Materiály používané pro nepřímé odporové topné topné články obecně vyžadují vysoký měrný odpor, nízký teplotní koeficient odporu, malou deformaci při vysokých teplotách a nejsou snadno křehké. Běžně se používají kovové materiály, jako je slitina železa, hliníku a slitina niklu a chrómu, stejně jako nekovové materiály, jako je karbid křemíku a disilicid molybdenu.

2. Indukční ohřev

Indukční ohřev využívá tepelného efektu tvořeného indukčním proudem (vířivým proudem) generovaným vodičem ve střídavém elektromagnetickém poli k ohřevu samotného vodiče. Podle různých požadavků procesu ohřevu zahrnuje frekvence zdroje střídavého proudu používaného pro indukční ohřev frekvenci napájení (50-60 Hz), střední frekvenci (60-10000 Hz) a vysokou frekvenci (nad 10 000 Hz). Frekvenční zdroj je střídavý zdroj běžně používaný v průmyslu, s frekvencí napájení 50 Hz v naprosté většině zemí světa. Napětí aplikované na indukční zařízení napájecím zdrojem s kmitočtem používaným pro indukční ohřev musí být nastavitelné. Podle výkonu topného zařízení a kapacity napájecí sítě lze k napájení přes transformátory použít vysokonapěťové zdroje energie (6-10 kV); Topná zařízení lze také přímo napojit na 380V nízkonapěťovou elektrickou síť.

3. Obloukové vytápění

Obloukové vytápění využívá vysokou teplotu generovanou obloukem k ohřevu předmětů. Oblouk je jev plynového výboje mezi dvěma elektrodami. Napětí oblouku není vysoké, ale proud je velký a jeho silný proud je udržován velkým množstvím iontů odpařených na elektrodě, díky čemuž je oblouk citlivý na vliv okolního magnetického pole. Když se mezi elektrodami vytvoří oblouk, teplota sloupce oblouku může dosáhnout 3000-6000 K, takže je vhodný pro vysokoteplotní tavení kovů.

4. Zahřívání elektronovým paprskem

Zahřívání elektronovým paprskem využívá elektrony pohybující se vysokou rychlostí působením elektrického pole k bombardování povrchu předmětu, což způsobuje jeho zahřívání. Hlavní komponentou pro ohřev elektronovým paprskem je generátor elektronového paprsku, také známý jako elektronové dělo. Elektronové dělo se skládá hlavně z katody, zaostřovací elektrody, anody, elektromagnetické čočky a vychylovací cívky. Anoda je uzemněna a katoda je záporně připojena k horní poloze. Fokusační paprsek má obvykle stejný potenciál jako katoda a mezi katodou a anodou se vytváří urychlující elektrické pole. Elektrony emitované katodou jsou působením zrychlujícího se elektrického pole urychleny na vysokou rychlost, zaostřeny elektromagnetickou čočkou a následně řízeny vychylovací cívkou, aby vystřelily elektronový paprsek směrem k ohřívanému předmětu v určitém směru.

Www.superbheater.com